Na začátku všeho byly tydle stříkačky ...
Ten den někdy na konci léta, kdy mi prostě po všech těch tejdnech rozhodování co jak bude ... Simča po práci mezi řečí řekla, že se jí nabídl jeden chlápek, že by to pro nás udělal. A já se zasmála. Cože? dyť ho vůbec neznám ....
Problém byl v tom, že já jsem sama přesně vážně nedokázala říct na 100% jestli toho člověka chci SPÍŠ velmi dobře znát - vědět jak se chová, jaký má hodnoty, jakej má smysl pro humor, jakou má stavbu těla, jestli je zdravej!! Nebo jestli to SPÍŠ vůbec vědět nechci, protože si pak budu pokaždý toho člověka při pohledu na svý dítě vybavovat .. eeeee. Bylo to těžký. Byl to pro mě určitě ten nejvíc těžkej úkol. Protože já se musela tvářit, že ve všem jasno mám, abych to přenesla na Simonu a ta si to vzala za vlastní a chtěla do toho se mnou jít.
Ona totiž nebyla ta, který mlátily hormony. Ona si chtěla dál jezdit na svým kole, paddleboardu, v autě s rukou z okýnka, v obytce na 20h cestě do neznáma kam. A dítě je přítež. A taky čím ho budem krmit. A hrozně to stojí.. takže si pak nemůže dovolit to co teď. A taky .. proč by to celý měla investovat, když to ANI NEBUDE JEJÍ! Tydle slova mě strašně zraňovaly.. ale časem jsem to pochopila. Tak jako ona časem pochopila, že kolem nás plyne život s dětma a ty lidi normálně dál žijou. Neseděj na ulici a nežebraj. Naházej děti a kola do obytky a jedou. Trochu si zlepšila změnou práce i životní standard a celý to opravdu sama začínala čím dál častěji doma probírat. Přiznám se, že ze začátku mě to fakt šokovalo.. ale užívala jsem si, že o to začíná mít taky zájem.
"Ale já ho znám, dyť se známe strašně dlouho... navíc tady ani nežije. Za tejden odlítá zpátky" .. "Bejby, ale já nestíhám za tejden otěhotnět.. musím počkat, až budu ovulovat.."
Přiznávám. Ten úplně první strašně opilej pokus, kdy sem "Dělala stojky" nevyšel. Protože dva děsně chytrý našeptávači mě prostě přesvědčovali, že "holky otěhotněj kdykoliv.. ty si snad myslíš, že když lidi prcaj, že si počítaj nějaký dny" .. Oni věděli teda naprostý hovno o tom jak dlouho dokáže zabrat takový dítě stvořit. Já neříkám, že všem .... ale začíná to bejt i v mým okruhu přátel docela trýzeň - udělat si dítě jen tak. Takže úplně první pokus nevyšel. I když jsem to někde uvnitř věděla.. tak světe div se kurevsky mě bolely prsa a byla sem určitě těhotná! Nebyla. A dost jsem to obrečela. Nevěřil by mi to nikdo... jak to vzalo mojí holku, která po dětech nikdy netoužila. Strašně nás to semklo. A začly sme plánovat další a jiný pokusy a jiný lidi a figurky a podmínky... a já se furt radila s Nelou co mám pro to všecko teda udělat. Protože Nela je holka co otěhotněla NA POPRVÝ ze stříkačky, doma. /za pár tejdnů bude rodit/ .. A Nela hlavně zná další min dvě holky, co takhle doma taky otěhotněly.. a taky sme všichni koukaly na L word žejo.
"Musíš si koupit ty ovulační testy". Hele a to byl můj KONEC. Normálně jsem se začla smát sama sobě co já to tady dělám. Že začínám bejt jako ty hysterický krávy z americkejch filmů, který si sundaj tepláky, strčej si teploměr do rozkroku, houknou na manžela, že je ideální čas ten inseminuje do její vaginy, usmějou se, namažou si ruce krémíkem a jdou spát. JÁ NECHCI ŽÁDNÝ OVULAČNÍ TESTY. Jenže .. pak mi došlo, že hlavně nechci žádný další šílený opíjení.. a čekání na "materiál" v tichosti a trapnosti a studu.. a že pak tu odpornou bílou věc nechci vůbec natahovat do stříkačky a dávat si jí mezi nohy. Koupila sem si ovulační testy. A rozjelo se další a úplně jiný kolo na jiný úrovni. 5dní v kuse neustálýho inseminačního procesu. Ten třetí už byl relativně bez studu. Pak už to byl jen mechanickej proces. Stejně jako manželé s krémíkem na rukou. Fuj.
Ty první dny jsem si projela celej internet, všechny lexikony kouzel i encyklopedie rozmnožování. Přečetla jsem si všecko co nás pan Mikeš v hodině biologie učil.. jak se začne během pár hodin všecko dělit a dělit a dělit .. až z toho je člověk. Přišlo na mě takový ouzko. Že jestli dělám správnou věc vůbec? A co když vlastně ani nejsem připravená. Nakoupila jsem si hromady těhotenskejch testů a čekala. Všude píšou to stejný, počkat až se zpozdí MS. Já v životě nebrala žádnou antikoncepci a řadu let byste si všichni podle mojí periody mohli řídit hodinky. Měla jsem na den a na hodinu přesně všecko každej měsíc. V tomdle sem byla fakt dobrá. A proto sem si dost věřila, že sem určitě i plodná. Dyť všecko šlapalo. Bylo to nekonečný čekání.. a protože nikdy nic nevydržím (krom rozbalování adventního kalendáře) počůrala jsem ten první test den před očekávanou MS. Jo břicho i prsa normálně bolely.. jako když to příjde. Ale začátek těhotenství se od periody rozeznat nedá.. vajíčko se uhnízďuje a všecko se právě připravuje na to, aby MS nedorazila. Takže nafuknlý břicho, křeče a nepříjemný pocity jsou ŽÁDOUCÍ. Na tom testu nic nebylo ......... jedna čárka. Řekla jsem si, že todle zklamání už tendle měsíc nezažiju. A šla jsem si lehnout. A strašně vzpomínala na blog od Kačky #smoothcooking která na svoje miminko čekala doslova roky.. a každej měsíc čůrala na ty testy a každej měsíc brečela. Až jednoho dne.. jí nějakej vnitřní hlas řekl, že by se na ten test měla podívat znova .... OKAMŽITĚ sem vystřelila a šla do koupelny, otevřela koš a vyndala ten test. JÁ JÍ TAM VIDĚLA. Nikdo jinej ne.. ale ta čárka tam fakt byla. Byla strašně světlá, protože testy zachycujou hladinu hormonu a ten sílí den co den co den co den sílí vaše těhotenství. Byla jsem fakt plná nadějí. A Simča zcela bez zájmu říká, tak si ten test udělej zase za dva dny, aby se to výrazně zlepšilo. Já tam nic nevidím.
Dva nekonečný dny! Hned v sedum ráno jsem u babičky čapla skleničku - zcela nenápadně jsem odešla na záchod a čekala. Vyšla jsem z tý koupelny úplně v hajzlu. Protože ta čárka! Tu prostě musel vidět i slepej. (Simona jí furt neviděla) :))))) a ten den to začalo. Strašně šťastná plná očekávání... jsem si hned druhej den zavolala na gyndu a tam mi milým hláskem paní doktorka řekla "A máte o těhotenství zájem?" vyprskla jsem, že sakra mám. A ona mě objednala ZA MĚSÍC! kde byly ty dva dny čekání na počůranej test ... když já teď musela čekat měsíc! A během tohodle prvního měsíce se to asi všechno stalo .... ZAČLA JSEM MÍT STRAŠNĚJ STRACH.
Komentáře
Okomentovat